Kurzy / Skupina kabaly / Doplňkové materiály - Po lekci 11 - Hlavní věcí je záměr
Doplňkové materiály - Po lekci 11 - Hlavní věcí je záměr

Doplňkové materiály - Po lekci 11 - Hlavní věcí je záměr

None

Přehled
Obsah lekce
Materiály
Seznam skladeb
Materiály

Člověk musí před studiem Tóry stanovit záměr, aby objasnil důvod, proč se nyní zabývá studiem Tóry. Každá činnost musí mít záměr, což je důvod, proč tuto činnost nyní vykonává. Jak řekli naši mudrci: „Modlitba bez záměru je jako tělo bez …

Seznam skladeb
None

Člověk musí před studiem Tóry stanovit záměr, aby objasnil důvod, proč se nyní zabývá studiem Tóry. Každá činnost musí mít záměr, což je důvod, proč tuto činnost nyní vykonává. Jak řekli naši mudrci: „Modlitba bez záměru je jako tělo bez duše.“ Proto se musí člověk před studiem Tóry připravit na záměr.


(Rabaš, Článek 12, „Co jsou Tóra a práce na cestě Stvořitele,“ 1988)






Tóra, kterou se zabýváme, je se záměrem podmanění si zlého sklonu. To znamená dosáhnout přilnutí ke Stvořiteli, aby všechny činy člověka byly pouze pro záměr odevzdání. Jinými slovy, vlastní silou nemá člověk možnost mít moc jít proti své přirozenosti. Pro záležitost mysli a srdce, ve které musí být člověk dokončen, musí přijmout pomoc. A tato pomoc přichází skrze Tóru, jak řekli naši mudrci: „Stvořil jsem zlý sklon, stvořil jsem Tóru jako koření.“ Neboť zabýváním se jí, světlo v ní je napravuje.


(Rabaš, Článek 12, „Co jsou Tóra a práce na cestě Stvořitele,“ 1988)





Člověk se musí snažit vynaložit velké úsilí před tím, než začne studovat, aby jeho studium přineslo ovoce a dobré výsledky. To znamená, že studium mu přinese světlo Tóry, skrze které bude mít schopnost být navrácen k dobru. Poté se skrze Tóru stává „moudrým studentem“ (Talmid Chacham). A co je moudrý student? Můj učitel a otec, ať je jeho památka požehnána, řekl: student je ten, kdo se učí od moudrého člověka. To znamená, že Stvořitel je nazýván „Moudrý“ a člověk, který se od Něj učí, je nazýván „studentem Moudrého“. A co by se měl člověk od Stvořitele naučit? Řekl, že člověk se musí naučit od Stvořitele pouze jednu věc. Jak je známo, Stvořitelova touha je pouze odevzdávat; stejně tak se musí člověk od Něj naučit být tím, kdo odevzdává. To se nazývá „moudrý student“.


(Rabaš, Článek 12, „Co jsou Tóra a práce na cestě Stvořitele,“ 1988)






Člověk se musí snažit nezapomínat na cíl během studia Tóry, aby to měl vždy před očima, že chce ze studia získat to, že mu studium předá velikost a důležitost Stvořitele.


(Rabaš, Článek 29, „Pro její prospěch a ne pro její prospěch,“ 1986)





Otázka „Tóra a práce“ znamená, že člověk studuje Tóru proto, aby mu Tóra přinesla světlo Tóry, skrze které bude mít schopnost přeměnit nádoby přijímání tak, aby byly ve prospěch odevzdání. S těmito nádobami získá přilnutí ke Stvořiteli, což se nazývá studium Tóry pro její vlastní prospěch.


(Rabaš, Článek 12, „Co jsou Tóra a práce na cestě Stvořitele,“ 1988)





Klipsa Rav


(Viz Playlist)


Přepis

Žádost je to, co člověk chce. To se nazývá žádost. Nemusí ji oblékat do krásných slov nebo konstruovat větu jako „Prosím, dej mi“ nebo „Prosím, udělej to pro mě.“ To nepotřebuje. To, co chce v srdci, je žádost. Takto to funguje a působí v duchovnosti: vnitřní touha v srdci.

Vnitřní touha v jeho srdci prochází všemi druhy změn. Nejprve chce potěšení. Poté, skrze studium, září Obklopující Světlo, a skrze toto Obklopující Světlo se srdce již začíná měnit. Když se srdce mění, začíná žádat o nápravu do určité míry podle Obklopujícího Světla, podle vlastností, které vnímá v Obklopujícím Světle, podle toho, co Světlo je.

Podle toho Obklopující Světlo září ještě více, pokud srdce žádá o nápravy, a pak srdce žádá o ještě více náprav. Toto pokračuje podle míry investice člověka do správného studia, se správným záměrem. Vztahuje se k tomu s rostoucí přesností a vidí a cítí, jak je jeho srdce pokaždé směrováno k pravdivějšímu cíli.

Pokaždé, když Obklopující Světlo svítí více, uchopí více z vnitřní podstaty Světla, a podle toho se mění jeho přání. Funguje to jako uzavřený cyklus: Světlo zlepšuje přání a přání přitahuje více Světla.

To pokračuje, dokud skutečně nezačne chtít, spolu s přijímáním pro sebe, také něco se záměrem odevzdání. Tento stav se již nazývá Lo Lišma, ze kterého lze dosáhnout Lišma.

Když dosáhne Lišma, překročí Machsom a obdrží Masach. Pak se jeho obrácení k Obklopujícímu Světlu, kde je Obklopující Světlo již nazýváno vyšším stupněm, "ACHaP Vyššího," stává více zaměřeným a jeho spojení s Vyšším se stává těsnějším.

Ale stále to následuje stejný princip: je tu přání člověka a je tu Světlo před přáním. Toto Světlo neustále opravuje přání, prostřednictvím svícení z dálky, svícení z blízka, vnitřního svícení a prostřednictvím všech různých způsobů, jakými se Světlo vztahuje k přání, se přání mění.

V realitě není nic jiného než tyto dva: Světlo a přání.

Inteligence, mysl, zkušenost, vše, co člověk obdržel navíc k nádobě pocitu, jsou dány, aby mohl určit svůj postoj k nádobě a ke Světlu.

Proto, do té míry, do jaké může člověk využít prostředky, které má k dispozici, aby podpořil působení Světla na přání, a pokud tak činí, pak tím určuje svou účast v obecném procesu nápravy, který Stvořitel provádí.

Kromě této účasti na nápravě nádoby Obklopujícím Světlem nemá člověk co jiného dělat. Všechny ostatní věci se prostě nepočítají, nejsou zaznamenány a nepůsobí v realitě.

Realita, jaká je, se vyvíjí od Prvního stavu k Třetímu stavu skrze Druhý stav. Již se rozvíjí podle své povahy, podle své struktury, podle toho, jak Světlo působí uvnitř nádob. Není v tom nic nového, ani nejsou věci, které by mohly náhle vzniknout a objevit se v úplně jiných formách.

Ne. Existuje nádoba, existuje Světlo a Světlo působí uvnitř nádoby podle své povahy, probouzejíc jasné a předem určené reakce uvnitř nádoby.

Celá záležitost je v tempu.

Co to znamená? Pokud člověk přidá svou účast k působení Světla uvnitř nádoby, tím určuje svůj pokrok. Tím určuje svůj pocit a svůj postoj k procesu. To se nazývá ospravedlnění činů Stvořitele, být "spravedlivým".

Rozsah, do jaké míry ospravedlňuje a účastní se tohoto procesu, se nazývá jeho duchovní stupeň.

Pokud souhlasím se Stvořitelem v šedesáti procentech Jeho procesu, znamená to například, že jsem na stupni šedesát ze sta stupňů, pokud bychom to tak měřili. Pokud s Ním souhlasím na devadesát procent, pak jsem na stupni devadesát ze sta.

Do té míry, do jaké jednám spolu s Ním, do té míry, do jaké se kůň stává rovnocenným ve svých činech se svým jezdcem, to se nazývá duchovní stupeň člověka: míra účasti, míra přilnutí.

Proto musíme věnovat pozornost pouze tomuto, tomuto jedinému bodu, a vidět vše ostatní jako věci, které přicházejí jako pomoc, nebo jako překážka, která je také pomocí.

Musíme pouze posílit tento bod: účastnit se procesu nápravy, který na nás vykonává Vyšší Světlo, Stvořitel.

To se nazývá "Za tebou a před tebou jsi mě utvořil" [Achor ve-Kedem Tzartani], a v tom se musíme společně přilnout.

Přilnutí je v procesu, který byl pro nás ustanoven.





Diskuse + Otázky a odpovědi


Jak můžeme objasnit a zlepšit záměr během studia?